Proč máme tolik věcí? Aneb o našem krátkém stěhování

Minulý týden jsme se s Deniskou rozhodli přestěhovat těch našich pár švestek. Jak už to se stěhováním bývá, tak docela zahýbe s vaším životem a uvědomíte si u toho taky pár věcí. Protože i pro nás toto byl neobyčejný zážitek, rád bych se o něj podělil skrz pár písmenek tady s vámi 🙂 <3

Long story long

Příběh se táhne až do září 2016, kdy jsme poprvé společně navštívili Jarov v rámci VŠE FESTu. Tam jsme se potkali s Martinem Reyem a povídali jsme si o Jarově a bydlení tam. Vyzradil nám nejlepší bydlení na kolejích, a to slovy s poukázáním na Jarov III.G „Tamta kolej, 7 patro a výše, s balkónem na západ. Tam je ten nejlepší výhled v celé Praze“.  Na kolejích jsme nikoho neznali, takže o kráse výhledu jsme se přesvědčit nemohli, rozhodli jsme se ale Martinovi věřit. 🙂

 

 

S Martinem na VŠE FESTu v září

Takticky jsem si tedy nastavil upozornění druhého každý měsíc ( 1 – 5. Den v měsíci je na vystěhování z kolejí) a pravidelně jsem kontroloval jakékoliv uvolněné pokoje. Poté jsem spamoval Niku, která už tady bydlela, jen níž, aby zašla zkontrolovat čísla uvolněných pokojů, jestli mají výhled na západ 🙂 (tímto ti mockrát děkuji <3)

Celých 5 měsíců se mi nedařilo nic zajímavého najít. Většinou se z pokoje odstěhoval jen jeden člověk anebo byli pokoje nízko.

Třetího března 2017 se nám rozzářili očička, protože se v systému uvolnila 2 místa v pokoji v 10. patře od začátku dubna. Začal jsem tedy vedoucí zásobovat maily a obvolávat aby nám pokoj zarezervovali a my se mohli nastěhovat. O týden později už bylo vše rezervováno a nám už nezbývalo nic jiného než se těšit.

 

Jaké byly naše hlavní důvody přestěhování se z Blanice?

Vzdálenost

Největší trápení nám vždy zaručila doprava. Každodenních 40 minut do školy (bus, metro a tramvaj) pro nás nebyla žádná velká radost. Jakýkoliv přesun do centra nám zabil opravdu hodně času.

O večerních spojích ani nemluvím. Ještě víc jsme se natrápili, když už jsme věděli, že se přestěhujeme na Jarov. Při přesunech jsme pak často vyhledávali nejenom cestu domů na Blanici, ale také, jak by to asi trvalo, kdybychom už bydleli na Jarově. Vidět tam 30 minutový rozdíl vás dokázalo naštvat 😀

 

Myslím si, že ani další důvody není potřeba zmiňovat, i tento samotný stál za celé to trápení se stěhováním.

 

Stěhování!!

Konečně už to přišlo! Velké stěhování národů. A teprve nyní jsme si začali pořádně uvědomovat, kolik jsme si nakřečkovali věcí! Začali vytahovat staré zaprášené závěsy, staré deky a krabice. A jelikož jsme balení samozřejmě nechali na poslední chvíli, tak jsme neměli čas jednotlivé věci procházet a přemýšlet co se nám bude hodit a co ne. Nějaké věci jsme vyhodili, většinu jsme ale museli vzít s sebou a vyřešit jejich vyhození nebo prodej později. A jelikož Majk už žije v Praze nějaké 4 roky a nejezdí domu tak často, tak těch věcí opravdu nebylo málo.

Sbohem alternativní stolečku plný nepořádku!

Balení v plném proudu

Přátelé

Co bychom si počali bez přátel? Zvlášť, když jde o stěhování. Pokud jste se někdy stěhovali a poprosili někoho o pomoc, dokážete snad pochopit moje hluboké ocenění všech, kteří nám pomohli přestěhovat, přeskládat a sestavit všechno naše harampádí.

První krok byl dát vše do krabic a převést to z Blanice na Jarov, s tím nám pomohla báječná Jiří, která nám nabídla svého „kombíka“ a vlastní řidičské schopnosti na sobotní odpoledne :). (Jiří, jsi skvělá! Děkujeme! <3 ) a Rosťa díky jehož svalům jsme dokázali přenést nemožné 🙂 (Díky!)Celé 2 plně naložená auta nám zavezla. Bohužel jsme opravdu podcenili množství našich věcí a špatně si vynahradili čas na jejich zabalení a tak jsme ještě večer museli se autobusem (krásných 50 minut) vrátit a připravit další věci na zítřejší převoz.

S tím se také pojí další zajímavá zkušenost. Kdy po celém dni balení, stěhování, přenášení, vynášení, a přepravy, jste doopravdy vyčerpaní. A alespoň za mě, naštvaní sami na sebe, že máte tolik zbytečných věcí, které nepoužíváte a nepotřebujete. Jsem znovu poznal sílu našeho vztahu. Kdy se dokážeme domluvit, povzbudit a naplánovat další kroky ke spokojenosti nás obou :). Tohle se pro nás stalo další lekcí, která nám potvrdila, že spolu dokážeme vycházet v časech dobrých, i těch ne zrovna příjemných.

Něco po půlnoci, už nemáme síly na další vybalování.

 

Za další den a další velkou pomoct dlužím velké díky Blonckovi (Davidovi pro neznalé), který nám pomohl převést poslední věci z Blanice.

Druhý den byl dnem škrábání a malování. Po příjezdu nás totiž zhrozily nechutné polepené a popraskané zdi, takže jsme si řekli, že nebudeme otálet a dokud máme vše v krabicích, tak vymalujeme. Ráno jsme skočili pro náčiní a já škrábal a maloval co to dalo.

Původní zeď

Díky mým špatným výpočtům mi po 1. vrstvě došla barva. Takže, ještěže máme další kamarády, kteří náhodou mají bílou barvu navíc, kterou jsou ochotni darovat 🙂 Velké díky Dominiku! <3

Velký boj o skvělé bydlení tímto ale nekončí! Po dvou dnech zpátky na Blanici (další báječná jízda autobusem <3 ), kompletní vyklizení kolejí a předání klíčů správkyni uklízeček. Překvapilo nás, když při východu popadla asi 5 papírových, uschovaných tašek z Alberta se slovy „zabavuje se“. Vše se odehrálo tak rychle a my si pořádně ani neuvědomili, že tohle není úplně správné, že jsme ani nestačili zareagovat. Jsou to jen tašky, já vím, ale přece jenom, nebyly úplně její, nebyly na vyhození (dával se do něj třízený odpad) a nejsme ve školce, aby se cokoliv „zabavovalo“. Promiňte holky 🙁 Snad vám ty tašky teď nechybí.

Zbytek věcí jsme museli převést už autobusem.

Majkovi pak už po těch pár dnech trochu ujely nervy, když mu dole ve večerce paní nechtěla vzít pár flašek od piv na vrácení. Majka to kapánek překvapilo, tohle se nestává, ale po tom celém víkendu, se mu ani nedivím.

 

Zpátky vybalovat, utírat, vyhazovat, a hlavně se učit na Databáze. V pondělí odpoledne jsem zjistil, že mám cca 24 hodin do testu z Databází. To na veškerém tom nepořádku kolem vůbec nepřidalo na kráse.

 

Že by tohle mohlo být už všechno? Vybaleno, test jsem zvládl a dobrý? Ale vůbec nééé…

V úterý mi Dominik nabídl nábytek od kamaráda (velkou postel, 2 stoly a velkou skříň), ale po tom zmatku a stresu z víkendu jsem doopravdy neměl chuť ani sílu na nějaké další stěhování. A z představy nutnosti si půjčit dodávku, dojet pro nábytek, vystěhovat, nastěhovat se mi akorát ježily vlasy na hlavě. Takže jsem odmítl.

Ve středu mi volá, že mi všechen nábytek doveze večer pod koleje. Že už to stačí jen vytáhnout nahoru a složit. Na středu večer jsem měl domluvenou návštěvu Vadima a následné pivko a chill na balkóně. Místo toho jsme do 11 večer stěhovali a montovali nábytek. I tobě velké díky Vadime, pochopím, když se se mnou po tomhle nebudeš chtít dál bavit 😀 (please don’t do that)

Takže zhruba po týdnu si už konečně spokojeně bydlíme. A my jsme naivně mysleli, že to zvládneme za víkend 😀

A že všechno tohle trápení se stěhováním jen pro kratší cestu do školy(12 minut)?

To jste ještě neviděli ten výhled!!!

Výhled z okna 🙂

 

Samozřejmostí je taky následná společná návštěva IKEi, kde si Majk KONEČNĚ koupil svůj vysněný polohovatelný stůl na stání 🙂 <3 . Tím zde přichází i mé další poděkování, a to Honzovi za pomoc s navrtáním a postavením stolu 🙂

 

A následná kolaudačka musela být!

Kolaudačka!

 

Slovo na závěr

Díky tomuto stěhování jsem si uvědomil pár podstatných věcí.

Mám dost věcí, které vůbec nevyužívám a zabírají mi zbytečně prostor. Tím že jsem většinu vyhodil, prodal nebo poslal domů se mi uvolnil prostor ve kterém jsem 🙂 Měl bych častěji procházet šuplíky a popřemýšlet nad každou věcí jestli ji doopravdy potřebuji.

Přátelé! Slovy zde nedokáži popsat jak moc jsem vám vděčný za vaši ochotu a čas mi pomoct. Z celého srdce Vám děkuji! Snad Vám jednou budu moct vaši velkorysost a ochotu oplatit <3

Mám báječnou a skvělou přítelkyni. Tohle už jsem nějakou tu chvíli věděl, ale tohle byla další nezvyklá situace, která mě usvědčila v tom, že mám po svém boku neobyčejně silnou a statečnou ženu.

 

Jsem rád, že jsem s vámi mohl tento můj krátký 😛 příběh sdílet a ještě více jsem rád, že jste to dočetli až sem. Pokud máte stejnou zkušenost nebo vás něco k mému příběhu napadlo, neváhejte se mi ozvat zprávou nebo zde v komentářích 🙂

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.